Konferenci zahájil ministr zahraničÍ Svazové republiky Jugoslávie (SRJ) Živadin Jovanovič. NATO představuje hlavni instrument pro USA jako hegemona, který si přivlastňuje právo žalovat, soudit a vykonávat trest. Celá oblast byla destabilizována, jen aby NATO/USA mohly získat své základny v Kosovu, jako předmostí pru kavkazskou – kaspickou ropu. Letadla NATO vykonávala úlohu teroristického letectva. NATO/USA si osobují monopol, aby určovaly. kdo porušuje lidská práva, zavedly doktrínu omezené svrchovanosti. Agrese NATO a jeho přisluhovačů posílila odhodlání zemí, věrných svobodě, aby se vzepřely hegemonismu. SRJ zabránila tomu, aby povolila volný průchod NATO okupantům na celé své teritorium, kde by okupanti byli pod vlastní jurisdikcí (to bylo v dodatku smlouvy z RambouiIIet). NATO/USA tím utrpěly morální i politickou porážku... Kosovo se stalo inkubátorem pro terorismus, drogy a mezinárodní zločinnost, KFOR a UNMIK spolupracují s teroristy z UCK, kteří se pod jejich ochranou přeměnil na Obranný sbor Kosova (TMK), v jehož čele stojí Agim Ceku, který před tím velel UCK. UNMIK a KFOR se tak staly spolupachateli při vypuzení 350 000 nealbánců z Kosova. SRJ utrpěla škody za 100 miliard US dolarů.

Přednášky zahájil ukrajinský akademik Boris Olejnik, podpředseda parlamentu Rady Evropy. Jugoslávie svým statečným odporem zachránila nás všechny. V Ukrajině je již připraven seznam zločinců NATO, v Bělehradě po konferenci zasedal Mezinárodní tribunál o zločinech NATO v Jugoslávii za předsednictví prof. Kuzněcova z Moskvy. Podobné tribunály budou zasedat začátkem června v Berlíně a v polovině června v New Yorku, jak o tom informovali němečtí a američtí delegáti. Nutno pomoci Jugoslávii, aby se zbavila okupantů v Kosovu, vedených Kouchnerem, pranýřovat neslýchané lži novinářů Západu.

Německý profesor práva W. Richter uvedl, že USA znova zahájily údobí vojenského násilí po likvidaci vojenských bloků, pro své cíle marginaIizovaly OSN. Citoval neuvěřitelné lži německého ministra obrany Scharpinga a informace z Ministerstva zahraničí s tím, že situace v Kosovu byla podvodně vylíčena. Nebylo vyvražďování a vypuzování Albánců před bombardováním. Profesorka J. Guskova (Rusko) líčila, jak NATO zastrašuje státy a jak se snaží kontrolovat OSN a OBSE. NATO zcela ilegálně začalo sankce proti Jugoslávii, když začalo patrolovat na Jadranu, protiprávně uznávalo (USA) země vzniklé rozpadem Jugoslávie. NATO/USA nenabízí mír, jen diktují své podmínky. Yang Dazhou z čínské Akademie věd přednášel, jak USA připravily divokou propagandu dezinformací o Kosovu. Svět nemůže být ovládán jednou vládou, která, aby si ulehčila práci, démonizuje vůdce, kteří se jim nelíbí pro samostatný postoj. Intervencionismus, dvojité standardy, arogance a hegemonie jsou hlavní charakteristiky poslední imperialistické supervelmoce... Fidel Castro úspěšně přežil 8 amerických prezidentů. Vynikající projev měl už velmi starý Sir Alfred Sherman, známý britský novinář a historik (byl i poradcem Lady Thatcherové). USA má ve své historii obrovskou genocidu, vyhubení Indiánů, z 8 000 000 na 800 000, statisíce mrtvých při dobývání Filipín před 100 lety, expanzionismus vůči Mexiku. US velvyslanec v Bělehradě W. Zimmermann velmi napomohl krveprolití v Bosně a Hercegovině, když slíbil Izetbegovičovi neomezenou podporu vlády USA.

Chorvatsko významně přispívalo Kohlovým tajným fondům. Německo zahájilo nynější rozbíjení Jugoslávie. Srbsko za I. světové války ztratilo 1/3 svých obyvatel, za 2. války také velmi trpělo... Tito tím, že zcela neprávem udělal z muslimů národ, velmi ublížil ve své srbofobii Srbům, velmi pomáhal Albáncům proti Srbům. Za komunistický (Titův) režim v Jugoslávii nese velikou zodpovědnost Británie. Británie i dnes podporuje škipetáry (Albánce). Karadžič je srbský národní hrdina. Americký profesor univerzity New York John Catalinotto, nejbližší spolupracovník Ramsey Clarka, organizátora soudu pro válečné zločiny vlády USA v Jugoslávii, zahájil svůj projev srbsky Ať žije Jugoslávie (Zivela Jugoslavija!). Protože jsou USA nejmocnější, představují pro svět největší nebezpečí. Plány na útok proti Jugoslávii mělo NATO v programu již od srpna 1998. Válkou proti Jugoslávii zachránil Washington NATO pro své nové cíle. Je nutno zrušit NATO, ukončit sankce proti Jugoslávii, zaplatit reparace za válečné škody, organizovat Tribunál proti zločincům NATO (Clinton a spol.) Tribunál bude zasedat v polovině června v New Yorku.

Kanadský profesor ekonomie (univerzita v Ottavě) Michel Chossudovsky vysvětlil, jak už Reaganova vláda chystala destabilizaci Jugoslávie za pomoci Světové banky a MMF (Mezinárodního měnového fondu), podněcováním bankrotů důležitých podniků. Mise OSN v Kosovu prakticky zavedla organizovaný zločin, což NATO využívá. Hashem Thaci je zločinec a šéf narkomafie – obchod s drogami samofinancuje terorismus. Americký člověk Kofi Annan by měl být souzen, že vede na výplatní listině OSN Agima Ceku (je na seznamu válečných zločinců v Haagu), bývalého velitele teroristické organizace UCK, nyní velitele MTK (tzv. obranného sboru Kosova). Ruský generál L. V. Luškov podotkl, že ani Evropská unie, ani Rada Evropy neměly námitky, když NATO zničilo mezinárodní právní řád svou agresí v Jugoslávii 24. března 1999. Holbrooke těsně před agresí nepřišel do Bělehradu jednat, ale aby dal ultimatum, které by žádný politik nemohl přijmout, protože by znamenalo okupaci země. Veliký ohlas měl projev indického generála Satishe Nambiara, prvního velitele UNPROFOR v Jugoslávii. – NATO porušilo veškeré smlouvy a napadlo suverenní stát, člena–zakladatele OSN, zakladatele hnutí nezúčastněných, bombardovalo národ, který vedl válku proti nacistickému Německu.. Agrese NATO pomohla utvořit strategické partnerství Ruska, Číny a Indie. Profesor Rajko Doleček citoval řadil amerických, britských, francouzských i německých novin o neuvěřitelných dezinformacích až lžích předních západních státníků v souvislosti s počty mrtvých v Kosovu, dále citoval doslova fantastické, výmysly tzv. očitých svědků z řad albánských uprchlíků, poučených. co mají říkat od UCK (např. místo 700 těl zabitých Albánců v dolech Trepča nenašla komise z Haagu ani jedno tělo). Uvedl propagandistickou přípravu pro kosovské dezinformace britského »historika“ Noela Malcolma, (Kosovo – Krátká historie) a lži dalšího britského historika David–Pryce Jonese, že ustašovský koncentrační tábor Jasenovac vedli Srbové. Pražský publicista Jiří Müller se divil Evropě, že tak lehkomyslně přeměnila Kosovo v semeniště terorismu a obchodu s drogami, a že si neuvědomuje nebezpečí islámského terorismu, že existuje jakási vnitřní cenzura médií, která »dovoluje« zveřejňovat jen některé zprávy. Podtrhl stoupající počet problémů v souvislosti s globalizací.

Významným řečníkem z německé spolkové republiky byl admirál Elmar Schmähling, který rezignoval na své postavení pro nesouhlas s doktrínou NATO. Zkušenost s agresí NATO proti Jugoslávii je špatná a zůstane takovou, pokud nebudou potrestáni ti, kteří zločiny spáchali. Pokud se tak nestane, bude umožněno použít sílu k »řízeni« krizových situací. V Jugoslávii bylo záměrné zabíjení civilistů. Tribunál pro někdejší Jugoslávii by měl zahájit stíhání za zločiny organizace NATO... Admirál Schmähling se později velmi aktivně účastnil práce na souzení zločinců z NATO v Berlíně (»Mezinárodní tribunál o válečných zločinech spáchaných Spojenými státy a NATO«) 3. června a v New Yorku 10. června 2000. Polský univerzitní profesor Adam Lopatka citoval rezoluci Valného shromáždění OSN (1994) silně odsuzující terorismus: »Kriminální činnost s úmyslem nebo vypočítaná, aby vyvolala stav teroru u občanstva, u skupiny lidí, u jedince pro politické účely, není v žádném případě ospravedlnitelná, ať už jsou uváděny jakékoli názory politické, filozofické, ideologické, sociální, etnické, náboženské, které by to měly ospravedlnit.« Nic nemůže ospravedlnit terorismus UCK v Kosovu. Dále prof. Lopatka cituje britského profesora Colina Warbricka (Univerzita v Durhamu): »Žádný násilný skutek secesionisty, vzbouřence, dokonce i osoby jednající s humanitárními úmysly není legitimní, a ti, kteří provádějí toto násilí, nemají žádnou ochranu před zákony té země... zákon o lidských právech nedává oprávnění jedincům používat násilí proti vládě státu...« Indický právník B. S. Chimni (Univerzita D. Nehrúa, New Delhi) řekl, že »nezákonné letecké údery NATO závažně podkopaly autoritu a integritu mezinárodního právního systému a Západ očekává, že ostatní budou hrát podle pravidel mezinárodního práva, zatímco se on sám necítí těmi zákony omezován.« Profesor mezinárodního práva Milan Bulajič (ředitel Muzea genocidy v Bělehradě) uvedl, jak byl velký a podrobný materiál o zločinech muslimské vlády ze Sarajeva proti bosensko–hercegovskýrn Srbům a o zločinech chorvatských secesionistů proti chorvatským Srbům (např. v oblasti Vukovaru) zcela vynechán z projednávání Tribunálu v Haagu. Mluvil o »genocidním postupu proti všemu pravoslavně–křesťanskému v Kosovu, svatyním a památkám. Bernard Kouchner je vinen za spolupachatelství, za genocidu srbského národa. Kladně hodnotil zprávy J. Dienstbiera.

Prof. politických věd Bhim Singh (Kašmír) zvolal: »Jaký je rozdíl mezi chováním USA a mezi tím, co Hitler udělal velikému srbskému národu?! A pak ještě (USA/NATO) podporuje teroristické skupiny a oslavuje jejich zločiny před očima celého světa! To nemůže odpustit žádná civilizace, nemohou to zapomenout dějiny. Velký potlesk sklidil německý novinář Thomas Deichmann, který spolu s G. Kenneym (USA) a M. Humem (Británie) odhalil podvod západních médií v souvislosti se záchytným táborem Trnopolje (u Banja Luky) a vychrtlým Muslimem Fikretem Aličem: za vysokým ostnatým drátem byla TV skupina Penny MarshalIové z britské lTN a NE tzv. vězňové, včetně F. Aliče. Trapná zaujatost britského soudu odsoudila britský měsíčník L. M. k obrovské pokutě za to, že údaje o podvodu zveřejnil, čímž »pošpinil« jméno ITN – ne však kvůli tomu, že informace o podvodu byla nepřesná. Vychytralí právníci a peníze udělali své. Vláda kancléře Schrödera podporovala vznik války. CIA podniká řadu akcí, aby destabilizovala situaci ve Vojvodině, aby povzbudila některé separatistické kruhy. NATO/CIA má také plány zacílené na odtržení Černé Hory od Jugoslávie. Velko Vlkanov, univerzitní profesor z Bulharska vysvětlil, že jeho země měla účast na agresi NATO tím, že otevřela vzdušný prostor agresorům NATO. Ani prokurátorka z Haagu paní Del Ponte, ani bulharská prokuratura neodpověděly profesorovi na jeho obžalobu vůdců NATO a bulharských vládních činitelů.

V bojovém duchu proběhla diskuse reverenda C. K. W. Guán–Walberga, doktora filozofie, t.č. v Pennsylvanii (USA). – »Tribunál pro válečné zločiny by měl soudit primárně Clintonovce, tj. Billa a Hillary (ta v rozhovoru s reportérkou L. Franksovou řekla: 'Nutila jsem ho, aby bombardoval!' Reverend je členem významné Mezinárodní etické aliance (lEA). IEA a více skupin ze zemí NATO ostře vystupuje proti obhajobě činnosti NATO v Jugoslávii. Obžaloba proti Miloševičovi je problematická, proti Clintonovi a spol. jasná. Zločiny NATO by mohly projít beztrestně, pokud média, právnická komunita, politici a duchovní neprokáží morální a etickou integritu, která v odeznívajících letech druhého milénia tak chyběla. Jako první by měla odejít Carla del Ponte, hlavní žalobkyně Tribunálu v Haagu, u toho soudu by neměl zasedat žádný soudce ze zemí NATO. Obžaloba podaná organizací IEA u Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu proti Clintonovi, Cohenovi a ostatním vůdcům zemí NATO za útočné akce V Jugoslávii, které nebyly nezbytné pro obranu národních zájmů USA…

se uskutečnilo 10. června pod názvem Mezinárodní tribunál pro válečné zločiny spáchané Spojenými státy a NATO. Tribunál se sešel díky iniciativě Ramseye Clarka,bývalého hlavního státního žalobce USA a tvůrce Mezinárodního akčního centra, soukromé nadace, která si klade za cíl bojovat proti nespravedlnosti po celém světě. Zasedání probíhalo ve velkém auditoriu Martina Luthera Kinga, v centru New Yorku , před přeplněným sálem, za účasti 16 soudců z 11 zemí, 36 svědků z 20 zemí, kteří přišli před soud s bohatou dokumentaci zločinů. Bylo uvedeno 19 hlavních obvinění proti vůdcům NATO 2000 panel 16 soudců z 11 zemí, za účasti 500 lidí. Panel prohlásil politické a vojenské vůdce USA a NATO za viníky válečných zločinů proti Jugoslávii (FRJ) během jejího přepadení v době od 24. března do 10. června 1999.

Členové Tribunálu pokládají NATO a jeho členské státy a jejich vůdce za odpovědné za jejich kriminální činnost a odsuzují ty, kteří byli shledáni jako vinní nejsilnějšími možnými výrazy. Členové odsuzují bombardování uskutečněné organizací NATO, pranýřují mezinárodní zločiny a porušení mezinárodního humanitárního zákona, provedené ozbrojeným útokem a jinými prostředky, jako ekonomickými sankcemi. NATO jednalo protiprávně a pokusilo se zrušit mezinárodní zákony (International Action Center ).

Mezi významnými svědky vystoupil německý admirál E. Schmähling (podal demisi pro nesouhlas s doktrínou NATO) a údajem, že účast německé armády na agresi byla, proti německé federální ústavě, zavládl „zákon džungle“ a že úmyslné vraždění civilistů samo o sobě představuje typický válečný zločin. Bývalý vedou pozorovatelů OBSE v Kosovu Roland Keith popsal, jak byli zneužíváni jako pozorovatelé na zemi pro letecký zásah NATO. Americký univerzitní profesor John Catalinotto odhalil, jak agrese proti Jugoslávii byla připravována velením NATO od léta 1998 (tedy ne jako následek vymyšlené „humanitární katastrofy“). Kosovský Rom Shani Rifati líčil smutný osud kosovských Romů, vyháněných z Kosova UCK. Francouz Gilles Troude podtrhl těžkou odpovědnost Francie a Velké Británie při organizováni podvodu během jednání v Rambouillet a skutečnost, že podle angažovanosti v agresi Francie zaujímala pom USA hned druhé místo, a jak byla francouzská média zcela podrobena informacím přicházejícím z NATO. Sám Ramsey Clark odsoudil sankce proti různým zemím světa, včetně Jugoslávie, ukázal na masové vraždění válečnou mašinerií (NATO), popsal všemocný americký vojenskoprůmyslový komplex. Cílem NATO v Jugoslávii nebylo jen vojenské vítězství, ale zničení země, její infrastruktury, komunikací, průmyslu. Uvedl, že je nutno zrušit NATO, které t.č. už nemá žádné oprávnění k existenci.

V rámci výroku o vině, jako souhrn rozsudku, byl uveden n sledující text. „Členové nezávislé vyšetřovací komise válečných zločinů USA–NATO proti lidu Jugoslávie, kteří se sešli v New Yorku, vyjmenovali zjištěné obžaloby proti prezidentu Williamu Clintonovi, generálu W. Clarkovi, ministryni zahraničí (USA) M. Albrighové, premiéru Tony Blairovi, kancléři G. Schröderovi, prezidentu J. Chiracovi, premiérům Massino d¨Alemovi a José M. Aznarovi, proti vládám a vůdcům NATO. Protože mají právo a povinnost, jako občané světa soudit porušování mezinárodního lidského práva, po vyslechnutí zpráv četných mezinárodních komisí, po vzetí na vědomí právoplatných dokumentů, očitých svědků, videozáznamů, fotografií, znaleckých posudků, archivního materiálů, knih a článků, které se vztahují k různým aspektům událostí v Jugoslávii a v jiných zemí Balkánu, členové Mezinárodního tribunálu pro válečné zločiny je jednohlasně odsoudili jako vinné z 19 různých zločinů, uvedených v původní obžalobě.

Podobně jako tribunál v Norimberku odsoudil řadu vedoucích nacistického Německa za válečné zločiny, spáchané za druhé světové války, tak také odsoudily tři nezávislé Mezinárodní tribunály o válečných zločinech spáchaných Spojenými státy a organizací NATO proti Jugoslávii vůdce NATO a podrobně popsaly jejich zločiny. Tribunály probíhaly v Kyjevě 23. května 2000), v Berlíně (3. června) a v New Yorku (10. června). Tribunálů se zúčastnili přední právníci různých zemí světa, soudcové, předvolaní svědkové a pochopitelně žalobci.

Soud (Tribunál) v Berlíně pracoval pod předsednictvím známého právníka profesora Normana Raecha z Hamburku a účastnili se ho významní soudcové a právníci Německa, Rakouska, Itálie, Ruska, Běloruska, ČR, Maďarska, Makedonie, Polska. Velmi rozsáhlou obžalobu připravil právník Ulrich Dost, ve které podtrhl odpovědnost německé vlády při přípravě agrese NATO, obzvláště tím, že podporovala albánské separatisty a vojenskou intervenci spojenců (z NATO). Kromě jiného se Spolková republika Německo provinila tím, že porušila smlouvu, tak řečenou „4+2“ z roku 1990, podle níž Moskva souhlasila se sjednocením Německa. Německy se tehdy zavázalo, že nikdy nepovede válku mimo své území a že se vojensky nezaplete do žádného konfliktu, s výjimkou případného angažování v souladu s Chartou OSN: Tribunál tak odsoudil nejen kancléře Schrödera, ministra zahraničí Fischera a obrany Scharpinga, ale i členy Bundestagu, kteří hlasovali pro vojenskou akci Německa.

Rozsudek zněl. Zodpovědní politikové NATO a členských zemí jsou všichni vinni, že zahájili a vedli agresi, za porušování všech smluv, konvencí a odpovídajících mezinárodních úmluv, počínaje Chartou OSN a zakládající smlouvou samotného NATO, nepočítaje značný počet dalších mezinárodních konvencí. Daleko je od toho, aby byla legitimně „humanitární“ intervence NATO v Kosovu tím, že znásobila počty obětí. Při nedostatku státní moci mohlo být odsouzení v Berlíně jen morální.

Ohledně civilních cílů agrese, Berlínský tribunál citoval prohlášení činitelů NATO, která potvrzují, že výběr cílů NATO představoval strategii „třetí etapy“, která systematicky zahrnovala civilní populaci s cílem svrhnout vládu Jugoslávie, jako zřejmé porušování ženevských úmluv. Podobně i výběr zbraní, tj. použitích kazetových bomb a ochuzeného uranu, představuje obzvlášť závažné porušení mezinárodních lidských práv, uzavřel tribunál. Tribunál obzvláště odsoudil záměrné zničení Srbského radia a televize v Bělehradě s 16 oběťmi na životech a znemožnění získávání (šíření) informací. Zničení televize odsoudila jako válečný zločin NATO i Amnesty Iternational (6. června 2000). Vedoucí americké sekce Amnesty Iternational pan William Schultz v šedesátistránkové zprávě obvinil NATO z porušení mezinárodního (válečného) práva, což vedlo ke zbytečnému , zcela nezákonnému zabíjení civilistů. Výmluva NATO, že se jeho letectvo snažilo „ochraňovat“ civilní cíle, nebyly pravdivé, protože se útoky mnohdy opakovaly, i když bylo zřejmé, že se jedná o civilní cíle. Amnesty Iternational také kritizovala zbytečné ničení mostů a zcela civilních průmyslových podniků.

Zasedání probíhalo 2. a 3. června v půvabném protestantském chrámu Svatého Kříže, jehož pastor Jürgen Quandt prohlásil, že žádná válka by neměla být „spravedlivou“.Nejrozsáhlejší zprávu s kompletními texty obžaloby lze nalézt v německém Junge Welt (24. května 2000), ve speciální příloze, kde jsou na první stránce obrázky Schrödera, Acharpinga a Fischera s velkým nápisem: „Na pranýři“. Uvnitř pak na mnoha stránkách následuje Obžaloba u Mezinárodního evropského (neoficiálního) Tribunálu v souvislosti s válkou NATO proti Jugoslávii, jak ji uvedl žalobce Tribunálu Ulrich Dost, proti:

Spojené státy americké (USA), zastupované: W.J. Clintonem, Madeleine Albrightovou, Williamem Cohenem, atd. Takto je obžalováno všech 19 členů NATO, včetně Česka, „zastupovaného“ premiérem M. Zemanem, ministry J. Kavanem a V. Vetchým. K tomu všemu je přidán seznam členů Bundestágu, dále vedení organizace NATO (J. Solana, generál W. Clark, generál M. Short, generál Klaus Neumann), jakož i příslušníci vedení německého bundeswehru, konkrétně letectva (generál Rolf Portz a dva velitelé – plukovníci Jochen Both a Peter Schelzig).

Podrobně byly vyčísleny četné zločinné postupy, ničení mostů, zdravotnických zařízení, obytných čtvrtí, civilních továren, poškození výroby i dodávky elektřiny.Obžaloba doslova cituje velitele letectva NATO generálporučíka Michaela C. Shorta (rozhovor v The New York Times 13. května 1999) o přednostním ničení civilních cílů: Myslím si, že nebude proud pro tvou ledničku, nebude plyn pro tvůj sporák, nedostaneš se do práce, protože je most pryč – ten most, na kterém sis pořádal své rockové koncerty – a vy všichni jste tam stáli s terči na svých hlavách. To všechno musí ve tři hodiny ráno zmizet.“ (Nemluvili tak za druhé světové války různí velitelé SS nebo Luftwaffe při ničení anglických, polských , ruských, srbských měst?) Patnáct hustě psaných stránek textu končí seznamem zákonů, smluv, konvencí, chart, které NATO porušilo během své zločinecké agrese proti Jugoslávii.

Redakce: J. Skalský Připravil: Dr. O. Tuleškov Vydaly České národní listy jako svou 795. publikaci určenou pro vnitřní potřebu vlasteneckých organizací. Praha 21. března 2023